P1250241

Jak naučit dítě uklízet?

Nebudete mít radost, ale naučit dítě uklízet nelze jinak, než že začnete sami u sebe. A to nejlépe před porodem. Ne nadarmo se poslední době před porodem přezdívá doba hnízdění, kdy ve  všech matkách vzniká přímo fyziologická potřeba uklízet. Pokud se vám podaří nepromarnit tuto dobu a zorganizovat si maximálně svou domácnost, bohatě se vám to vrátí. Po porodu už totiž moc času na důkladnější úklid nezbývá a dítě se učí od prvního dne. Nejdříve první měsíce jen pozoruje, postupně začíná manipulovat s předměty a vnímat souvislosti – příčinu a následek, řád. Začíná už velmi brzy chápat, zda je v řádu věcí, že se u vás doma na zemi válejí věci nebo ne, zda když uchopí věc a někam ji odnese, přijde maminka a s její pomocí bude vše uvedeno do původního stavu nebo zda věc zůstane pohozená a postupně se k ní přidají další… Podle Marie Montessori má dítě do tří let věku velmi silně vyvinutý cit pro řád a pořádek. Nedělá mu sebemenší problém řád udržovat, zvlášť když mu ze začátku důsledně ukážete, jak ho udržovat. Pokud chcete vidět důkaz, že si roční batole dokáže uklidit talíř a hrneček po jídle do myčky, zajděte se podívat do nejbližších montessori jeslí ve vašem okolí.

Pokud jste propásli dobu učení k řádu od prvních měsíců a ze začátku žili tak trochu v chaosu nebo vás prostě jen nenapadlo, že je možné chtít úklid po batoleti, nezoufejte. Budete to mít těžší, ovšem ne nemožné. Nastavte ve vaší domácnosti řád – nejen v dětském pokoji a začněte důsledně ukazovat, jak řád udržet. Bude vás to stát hodně trpělivosti, která se vám ale opět bohatě vyplatí. Zaveďte takový pořádek, kdy každá dětská hračka bude mít své jasné a dosažitelné místo. Dítě musí mít možnost věc samostatně vytáhnout a odnést, aniž by při tom hrozilo, že se mu zavře skříňka, hračka vysype, že shodí tři další hračky apod. Už chápete, proč není nejlepší mít hračky naházené v krabicích a koších? Nejlepší jsou otevřené police a na nich tácky nebo košíčky, ve kterých je vždy jen JEDNA hračka. Dítě ji tak může uchopit, odnést na stůl nebo koberec a pak zase jednoduše vrátit na místo. Nic víc, nic míň. Stejně postupujte s vysvětlováním a důsledností, když dítě manipuluje s jakoukoli jinou věcí ve vašem společném domově. Přizpůsobte váš domov dítěti, uvidíte ten rozdíl. Pokud máte více hraček, než polic, vězte, že dítě si stejně řádně nevyhraje se všemi hračkami každý den a hračky cyklujte – tzn. nechte jich v policích jen tolik, kolik se jich tam vejde, aby byly po jednom snadno dosažitelné, ostatní dejte do krabice někam z dohledu dítěte (k tomu může skvěle sloužit horní police, kam dítě nedosáhne a nevidí). Každý večer hračky vyměňte a zbytek dejte zase do krabice.

Pokud chcete naučit úklid dítě starší tří let, budete to mít nejtěžší, ovšem pořád ne nemožné. I u těchto dětí platí pravidlo skladování věcí tak, aby byly jednoduše přístupné a dosažitelné. I pro ně je lepší hračky cyklovat každý večer a učit je, že každá věc má své místo – ne, že je normální mít stovky věcí nepřehledně naházených v koších a dejme tomu schovaných v boxech. Všimli jste si, co se s těmi zázračnými boxy většinou stejně stane? Dítě je otočí vzhůru nohama a podlaha je po večerním úklidu během jedné minuty opět pokrytá zmatkem. Jak se v tom má dítě rozvíjet a koncentrovat necháme na jiný článek. Zpět k metodě – zde platí vlastní příklad a důslednost především. U starších dětí pomůže už i vysvětlování, proč je pořádek důležitý. Můžete si zkusit vymyslet pohádku nebo zahrát divadlo o nepořádném děťátku a ukázat, co všechno se nepořádné děťátko nestihlo naučit, protože mělo všude nepořádek a nemohlo nic najít. Nebo si vymyslete vlastní příběh na míru svého dítěte – vy víte nejlépe, co na něj může zapůsobit.

U školních dětí je nejefektivnější zapojit koučovací techniky (s tím vám můžu pomoct i já nebo jakýkoli kouč). Zkuste od dítěte zjistit, jak si představuje ideální pokojíček, co by v něm chtělo dělat a s kým a nechte ho popsat všechny jeho sny. Ptejte se, jak by měl pokoj vypadat, jak stůl, jak postel, co by tam chtěli děti mít a co dělat. Pak postupte o úroveň hlouběji a ptejte se, proč by to tak chtěli, kým se v tom všem chtěli stát, proč by to pro ně bylo dobré… Prostě si o tom pořádně popovídejte. Dozvíte se zajímavé věci, ze kterých se můžete hodně inspirovat. Nic nehodnoťte, neshazujte jeho nápady a neříkejte, že na to nemáte peníze a podobně. Nechte ho vyfantazírovat si cokoli, aniž byste to komentovali. Zkuste si celou jeho představu třeba i namalovat nebo projít časopisy či internet s obrázky. Velmi vám doporučuji, pokud chcete přivést své dítě k úklidu, abyste se ze všech sil pokusili o naplnění alespoň části dětských představ. Často lze spoustu věcí udělat sám, sehnat na mateřských webech apod. Druhá část bude jen a jen na vás – debordelizace a systematizace. Pokud chcete naučit dítě dodržovat pořádek, musíte mu ho nejdřív umožnit a ukázat. Pak udělejte pro dítě překvapení v podobě odhalení nového pokojíčku a domluvte se na nových pravidlech údržby. Udělejte si třeba tabulku a každý večer kontrolujte plnění, společně pracujte na tom, aby se z vracení věcí na místo stal zvyk nejen u vás (opět ta důslednost). Netrestejte ani neodměňujte, ale zdůrazňujte smysl této činnosti. Motivace smyslem totiž podle vědců působí neefektivněji, zatímco cukr a bič se rozplyne, jakmile se za vámi zavřou dveře.

Ať už máte děti jakéhokoli věku, stojí za to to alespoň zkusit pomocí výše popsaných tipů. Ale hlavně začít u sebe, tak jako vždy, když chceme měnit svět:)

Napsat komentář